Špunty – malí korkoví rytíři v boji proti oxidaci
Když se řekne špunt, většina lidí si představí ten okamžik – slavnostní “plop“, který provází otevření lahve vína. Ale málokdo tuší, jak fascinující historii má tento nenápadný pomocník, jehož úkolem je chránit vzácný obsah před zkázou – tedy kyslíkem, časem, a v horších případech i nešikovnými vývrtkami.
Trocha historie nikoho nezabije (a špunt to taky přežije)
Používání korku k uzavírání nádob není žádná novinka. Už staří Řekové a Římané věděli, že korek má úžasné vlastnosti – pruží, utěsní, neplesniví a hlavně… neprozradí ani kapku. Archeologové objevili korkové zátky v amforách starých přes 2000 let.
Ovšem moderní éra korkového špuntu, jak ho známe dnes, začala v 17. století. Traduje se, že to byl slavný mnich a šumivý kouzelník Dom Pérignon, kdo začal místo dřívějších dřevěných kolíků používat korkové zátky. Děkujeme, otče Dom – bez vás by každé otevření vína bylo jako ruská ruleta s mokrým koncem.
Jak se rodí špuntVýroba špuntu začíná tam, kde se loupe – tedy v portugalských či španělských korkových dubových lesích. Z jednoho korkového kmene lze získat stovky zátkových kousků, přičemž nejlepší kvalita se získává z nejhustší části kůry. |
Druhy špuntů (aneb když je špunt víc než špunt)
Špunty nejsou jen jeden druh, stejně jako víno není jen bílé nebo červené. Zde jsou hlavní typy:
- Celokorkové zátky (natural cork)
Vyrábějí se z jednoho kusu korku. Jsou nejdražší, nejluxusnější a používají se u archivních vín. Vydrží desítky let, pokud je někdo mezitím nevytáhne na oslavu tety Boženy. - Agglomerované (lisované) zátky
Vznikají lisováním korkového granulátu. Jsou levnější, mají kratší životnost, ale hodí se skvěle pro běžná vína, co nečekají na stáří, ale rovnou na večeři. - Technické špunty (např. 1+1)
Kombinace lisovaného těla a dvou destiček z přírodního korku na koncích. Takový špunt „na půl cesty“ – víc kvality, ale za menší peníz. - Syntetické zátky a šroubovací uzávěry
Mezi námi – korek to není. Mají své výhody (např. nulové riziko tzv. korkové vady), ale romantiku a vůni dubového háje do sklenky nepřinesou.
Cena špuntu? I ten může stát jako láhev
Ano, i špunt má svou cenovku. Zatímco lisovaný špunt pořídíš za pár centů, celokorkový kousek z výběrové kůry může stát i 1 až 2 eura – někdy více. U prestižních vín se nešetří – koneckonců, co by to bylo za Châteauneuf-du-Pape, kdyby ho chránil recyklát?
Co by měl každý vědět o kvalitě korku
Kvalita špuntu se posuzuje podle několika parametrů:
- Hustota a pórovitost – čím méně pórů, tím lépe těsní.
- Pružnost – aby se krásně roztáhl a zase smrskl, jakmile je tam, kde má být.
- Absence TCA – látky způsobující známou „korkovou vadu“ vína. Dobré firmy testují špunty na TCA už před balením.
Závěrem – Špunt není jen „zátka“
Je to ochránce, strážce chutí a někdy i posel radosti. A i když se občas rozpadne, vyskočí moc brzo, nebo nejde ven ani po dvaceti minutách páčení, má své čestné místo ve světě vína.
Příště, až nějaký špunt vyletí při přípitku až ke stropu, věnujme mu myšlenku. Možná to nebyl jen kousek korku – možná to byl malý hrdina, který právě dokončil svou poslední misi.
| Druh špuntu | Použití | Výdrž | Cena (orientačně) | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Celokorkový | Archivní a kvalitní vína | 10–30 let | 1–3 € | Klasika – noblesa v korkovém kabátě |
| Technický (1+1) | Střední třída vín | 3–7 let | 0,3–1 € | Trochu příroda, trochu lis, akorát |
| Lisovaný (aglomerát) | Mladá a běžná vína | 1–3 roky | 0,1–0,3 € | Levný, spolehlivý, občas se drolí |
| Syntetický | Levná vína, export, bez TCA rizika | 1–5 let | 0,1–0,5 € | Plastová duše, ale jistota bez vady |
| Šroubovací uzávěr | Bílé a mladé víno, nové trhy | 1–5 let | 0,05–0,2 € | Nešpuntuje, ale zato jde otevřít i v lese |
„Špunt je malý, ale drží velké věci pohromadě – chuť, vůni, vzpomínky. Otevřít láhev je jednoduché, ale zavřít ji stejně dobře… to už chce pořádný špunt.“