Otas
No, taky pěkný, snad už je zrušili… s tvými pocity se ztotožňuji. Já osobně nebyl a nejsem vojenský typ a v tomto zařízení jsem nejmíň tři měsíce nemohl pochopit, jak jsem se tam ocitl, že jsem zřejmě někoho asi zabil a nevím o tom. Přitom před nástupem na vojnu nám na vojenské správě tvrdili, že jde o bůhvíjak prestižní vojenské zařízení a jaké máme štěstí, že nás tam vybrali…. Měl jsem tehdy a stále mám otce v Německu, tehdy NSR – tak to asi byla pomsta, dodnes to nechápu. Ještě dnes mi běhá mráz po zádech, když slyším Hlohovec. Na dovolenou bych tam rozhodně nejel, i kdyby bylo vše zadarmo. Hlavně, že jsme to, i když poznamenaní, přežili. _.v|?-)._
Zdraví Oťas*